Zlatou i stříbrnou medaili vybojovala na mistrovství republiky mezi silničářkami… a parádně to popsala :-)
Bikerka, která řádí i na silnici, dcera úspěšného cyklisty Simona Spěšná exkluzivně pro web Akademie individuálních sportů Plzeňského kraje okomentovala, jak šampionát starších žákyň viděla a prožívala:
„Vzhledem k letošním výsledkům v českém poháru v silniční cyklistice, kdy jsem vyhrála dva ze tří závodů, kterých jsem se zúčastnila, jsem se na mistrovství republiky docela těšila. Protože jsou ale mojí prioritou horská kola, tak jsem se na silniční mistrovství nijak zvlášť nepřipravovala. Svoji přípravu směřuji celoročně k MTB a stejně tak tomu bylo i před silničním mistrovstvím. Mistrovství republiky MTB se koná 14 dní po silničním mistrovství, takže příprava směřuje hlavně tam. Ale samozřejmě jsem chtěla zajet co nejlíp. Tátovi se podařilo na časovky sehnat časovkářský speciál, takže vybavení jsem měla stejné jako silničářky. Do časovky jednotlivců jsem na základě výsledků z loňského roku startovala jako třetí od konce, hned za mojí největší soupeřkou Aničkou Jaborníkovou. Táta v doprovodném autě měřil mezičasy a hlásil mi je do vysílačky. S Aničkou Jaborníkovou a s Aničkou Růžičkovou jsme jely po celý závod téměř stejné časy, rozhodlo se až v závěrečných dvou kilometrech 10km závodu. Já jsem udržovala celý závod stejné tempo, ale Anička Jaborníková dokázala v závěru ještě zrychlit a v cíli byla o pět a půl vteřiny rychleji než já. Naopak Anička Růžičková trochu zpomalila a nakonec jsem před ní měla v cíli náskok 17 vteřin. Po dojezdu jsem byla trochu zklamaná, protože mi titul uniknul opravdu o kousek, ale s odstupem času hodnotím tento výsledek jako velký úspěch. Táta byl také spokojený.
V pátek byla na programu časovka dvojic. Protože v týmu nemáme žádnou starší žákyni, se kterou bych mohla jet, domluvila jsem se na spolupráci s Aničkou Růžičkovou z Dukly Praha, která byla v časovce jednotlivců na třetím místě. Vzhledem k výsledkům v časovce jednotlivců jsme jako největší favoritky startovaly poslední. Taktikou bylo hlavně nepřepálit začátek, protože časovka dvojic měla oproti časovce jednotlivců dvojnásobnou délku, jela se na dvacet kilometrů a naším cílem bylo udržet stejně vysoké tempo po celý závod. To, že jsme startovaly jako poslední, byla velká výhoda, protože trenéři znali mezičasy všech ostatních dvojic a z doprovodného auta nám hlásili, jak potřebujeme jet. Opět byl důležitý poslední dvoukilometrový úsek, na kterém na nás dvojice Anička Jaborníková a Páťa Müllerová dokázala najet pět vteřin. Protože jsme ale od začátku držely náskok více než deseti vteřin, tak nám to stačilo na titul mistryň republiky. Zvítězily jsme o šest a půl vteřiny právě před touto dvojicí. Měla jsem velkou radost, že jsme dokázaly zvítězit. Oba závody se mi jelo dobře, neudělala jsem žádnou chybu, táta byl spokojený.
Z nedělního hromadného závodu jsem měla respekt. Ve středu po časovce jsme si jeli projet trať a ta byla opravdu hodně náročná. Hned po startu byl kopec, do kterého jsme stoupaly 15 minut, potom následoval velmi rychlý sjezd a zvlněný čtyřkilometrový dojezd do cíle. Před startem jsem se cítila dobře, mým cílem bylo dojet mezi nejlepšími třemi. Už v prvním kopci se mi ale nejelo úplně nejlíp. Anička Růžičková nastoupila hned v první půli kopce a udělala se mezi ní a námi mezera asi 20 metrů. Na konci kopce jsme jí dojely a do sjezdu jsme šly všechny společně. Anička znovu nastoupila v druhém kole opět v kopci, ten nástup jsem zachytila a odjely jsme spolu, ale mně potom úplně došlo a Anička mi ujela. Pokračovala jsem dál ve skupině a rozhodovalo se v posledním zvlněném závěrečném úseku. Tam už jsem neměla sílu odrazit nástupy ostatních závodnic a dojela jsem na šestém místě. Závod trval skoro hodinu, což je dvojnásobná délka oproti ostatním pohárovým závodům na silnici i na biku a na mě to ten den bylo příliš. Byla jsem zklamaná, ale ten den jsem na to neměla a holky byly lepší.
Silniční mistrovství je tedy za mnou a já se nyní soustředím na přípravu na bikové mistrovství republiky. Je to moje hlavní disciplína, a protože jsem vyhrála všech pět dosavadních závodů českého poháru, ráda bych si dojela pro zlato. Zároveň by pro mne vítězství znamenalo celkové vítězství v českém poháru horských kol a potvrzení reprezentační nominace na mistrovství Evropy mládeže v MTB v Itálii, které se jede na konci srpna. Okruh v Peci pod Sněžkou by měl být hodně technický a náročný, což by mi mělo sedět. S tátou směřujeme přípravu přímo k profilu mistrovské trati, o víkendu jedeme do Pece na soustředění, abychom se s ní dostatečně seznámili. Doufám, že celá příprava proběhne bez problémů a budu připravená bojovat o titul mistryně republiky.“
