„Bylo to bezva,“ líčí členka AIS PK historicky první titul pro Českou republiku v horských kolech U15.
Mistrovství Evropy horských kol kategorií U15 (starší žáci) a U17 (kadeti) se konalo v italském horském středisku Pila ve výšce 2000 metrů nad mořem. Simona byla na základě výsledku v sezóně 2018 zařazena do reprezentačního družstva Česká republika „A“, kde byli spolu s ní Matěj Kunčík a Filip Jech.
Do dějiště mistrovství dorazila reprezentace s téměř týdenním předstihem. Druhý den strávila Simča na trati, kde trénovala techniku jak s kolegy z reprezentace, tak s otcem Milanem Spěšným (MS BIKE ACADEMY). Trať se totiž ukázala být velmi technicky náročná.
Ve středu potom již byla na programu úvodní časovka na krátkém, šestisetmetrovém okruhu, za kterou se sice neudělovaly medaile, ale přidělovaly se podle ní pozice na startu štafetového a individuálního závodu. Simona zajela 7. čas z celého 84členného startovního pole žákyň a zajistila si tak pro individuální závod start z první rady.
Protože se časovka povedla i kolegům z teamu, získala Česká republika „A“ pro štafetový závod číslo 2 a pozici v první startovní řadě. Štafety byly na programu ve čtvrtek. Hodně se řešilo pořadí závodníků pro jednotlivá kola, protože úvodní kolo bylo kratší, Češi nakonec zvolili pořadí Simona Spěšná, druhé kolo Matěj Kunčík a finále Filip Jech.
Simona rozjela závod celkem slušně, některé týmy nasadily na první úsek kluky a Simča předávala štafetu jako druhá z děvčat se ztrátou 2:40 na čelo. Další úsek zajel skvěle Matěj Kunčík a štafetu dovezl na sedmé místo, ze kterého se Filip Jech v posledním kole dokázal posunout na třetí místo! Česká republika „A“ tak hned v úvodním závodě získala bronzovou medaili.
Pátek byl volný den, který Simona využila k dalšímu tréninku na trati. A v sobotu ve 12:00 přišla hodina H a start individuálního XCO. Simona velmi dobře odstartovala a držela se zhruba na páté pozici. V technických pasážích se postupně propracovala na čelo a do druhého, závěrečného okruhu vjížděla s asi dvanáctivteřinovým náskokem na druhou švédskou závodnici.
Švédka tempo nevydržela, v technické pasáži udělala chybu a přepustila druhé místo závodníci z Itálie. Protože ale i Simona udělala v jedné zatáčce chybu a skončila mimo trať, Italka ji dojela a finále závodu bylo velmi dramatické. Obě závodnice se střídaly ve vedení a nic si nedarovaly, do soubojů šly ostře.
Rozhodovalo se až na cílové pásce ve spurtu – Simona vytěžila maximum z dráhové přípravy a Italka pod tlakem chybovala, když vytrhla nohu z pedálu. Simona tedy byla v cíli o vteřinu rychleji a získala titul evropské šampionky kategorie U15. Je to premiérový titul jak pro ni, tak pro Českou republiku.
„Na mistrovství Evropy do Itálie jsem se moc těšila, i když jsem měla trochu obavu, jak se mi bude závodit ve vysoké nadmořské výšce. Ve dvou tisících jsem ještě nikdy nejela, ale nakonec mi to nedělalo žádný problém.“
„Také jsem nevěděla, co můžu čekat od soupeřek, protože v průběhu roku s nimi nezávodím. Trať se mi moc líbila, protože tam bylo hodně techniky, byla hodně těžká. Úvodní časovka mi vyšla, sprinty mi moc nejdou, tak jsem byla ráda, že jsem si sedmým místem zajistila pro individuální závod místo v první startovní řadě.“
„O pořadí ve štafetě jsme s kluky z týmu hodně přemýšleli, konzultovali jsme to i s tátou, ale nakonec jsme se rozhodli neriskovat. První úsek jsem jela já, díky tomu, že i kluci zajeli dobré výsledky v úvodní časovce jsme startovali s číslem dvě z první řady. Některé jiné týmy postavily na první úsek kluky, takže to jedno kolo pro mě bylo hodně náročné.“
„Dojela jsem na předávku spolu s Nelou Viktorovou z týmu České republiky „B“ jako první holka, na čelo jsem ztratila 2 minuty 40 vteřin. Matěj Kunčík zajel druhý úsek skvěle a dotáhl nás na sedmé místo a Filip Jech měl před sebou na trati kromě závodníka z Lichtenštejnska samé holky, takže dokázal dojet do cíle na třetím místě. Tu medaili jsme úplně nečekali a byli jsme za ni moc rádi.“
„V sobotu jsem jela individuální závod. Měla jsem strach ze zaváděcího kola, protože hned po startu nás čekal přes 500 metrů dlouhý kopec, který mi moc neseděl. Dokázala jsem se ale udržet okolo šestého místa a po nájezdu do techniky jsem začala soupeřky předjíždět.“
„Postupně jsem se dostala do čela a na začátku druhého kola jsem měla už 15 vteřin náskok na druhou, švédskou závodnici. Ta chybovala v technice, a tak ji předjela Italka, která jela moc dobře. Já jsem potom už byla unavená a udělala jsem chybu a v jedné zatáčce jsem spadla mimo trať. Než jsem se vymotala, Italka mě dojela a potom to s ní byl těžký boj.“
„Střídaly jsme se ve vedení, až došlo na spurt v cílové rovince, kam sice najížděla Italka o kousek přede mnou, ale já jsem jí dokázala dostat pod tlak, ona udělala chybu a já jsem byla v cíli o kousek dřív.“
„Mám radost, že se mi podařilo získat titul mistryně Evropy, je to zatím můj největší úspěch, a také, že jsem si to hodně užila. Byli jsme celá reprezentace dobrá parta, bylo to bezva.“
