Začínal s plaváním a přes začátky v Táboře se dostal až do Plzně. Letos by triatlonista Michal Strejc rád zvládal...
závody jak v terénním, tak silničním triatlonu.
S triatlonem většina závodníků rovnou nezačíná, ale přesouvají se k němu plavci i atleti a někdy i cyklisté, jaký je tvůj „původní“ sport a co tě vedlo k triatlonu?
Můj původní sport je plavání. Plaval jsem asi 5 let, a jelikož jsem často jezdil na kole a běhal, chtěl jsem vyzkoušet triatlon, který mě chytl a zůstal jsem u něj. Mám hodně kamarádů, co už dříve dělali triatlon, takže mě to motivovalo a vedlo.
Začínal jsi doma v Bechyni, nebo jinde? Co tě pak vedlo do Plzně a jsi zde spokojený?
Začínal jsem v Táboře, protože v Bechyni není bazén. Zvolil jsem sportovní gymnázium v Plzni, hned jak jsem se o něm dověděl, protože jsem si ze škol v Táboře nevybral a ani se mi tam nelíbilo. Se zázemím v Plzni jsem maximálně spokojený a neměnil bych.
Čím to, že nejvíce triatlonistů jsou původem plavci, je pro to nějaký důvod?
Řekl bych, že je to disciplína, která dost rozhoduje. Je důležité vyplavat co nejvíce vepředu, aby bylo možné chytit se na kole první nebo druhé skupiny závodníků. Pak se dá bojovat o dobré umístění. Proto je plavání tak mocné v triatlonu.
Když si triatlon rozebereme, který sport samostatně tě baví nejvíc?
Nejraději mám cyklistiku, které se věnuji asi nejvíce. Na druhém místě mám plavání, které mám asi stejně rád jako běh. Jelikož se v zimě ještě věnuji závodnímu skialpinismu, preferuji v tuto dobu běh před cyklistikou.
A na který typ triatlonu se zaměřuješ a který tě naopak vůbec neláká?
Můj trénink je zaměřen jak na olympijský, tak Xterra triatlon. Loni jsem startoval na ME Xterra v Prachaticích, který mě hodně nadchnul. Je to hodně odlišné od olympijského triatlonu. Záleží zde na technice při jízdě na horském kole a rozhodně je to závod o vytrvalosti. Naopak disciplíny, které mě vůbec nelákají, jsou duatlony a aquatlony, které se mi navíc kryjí se zimní sezonou skialpů.
Studuješ SG Plzeň, jak lze skloubit náročné studium s časově tak náročným sportem, jako je triatlon?
Není to nic lehkého, kdyby škola neumožňovala uvolňování z prvních hodin kvůli ranním tréninkům, které jsou každý den, tak by to bylo naprosto nezvladatelné.
Trenérsky tě nyní vede Jan Řehula a jeho tým TAP Plzeň, jak jsi spokojený?
Jsem a moc. Má vše zařízené tak, abych podle něj mohl trénovat, i když zrovna nejsem v Plzni, hodně času totiž trénuji individuálně. Také je znát podpora Akademie individuálních sportů, která s TAP spolupracuje a mám od nich třeba výživové doplňky a další věci.
Letošní sezona je zatím poznamenána nouzovým stavem, ale snad se situace v létě uklidní, takže jaké jsou sportovní plány na letošní sezonu?
Rád bych jel znovu Xterru v Prachaticích a objel ČP jak v Xterra, tak silničním triatlonu.
Dobré výsledky závodník sám nedokáže bez lidí, kteří mu pomáhají. Komu bys rád poděkoval za pomoc ve své kariéře?
Rád bych poděkoval rodičům za čas a prostředky, které mi poskytují. Honzovi Řehulovi jako hlavnímu trenérovi. Martinu Matějovičovi, za cenné rady. Musím zmínit i kamarády: Petr Bárta, Matěj Picka, Martin Žerava, Lenka Erlebachová, Radoslav Groh, Filip Matějovič, kteří mi poskytují zázemí, nebo se mnou trénují. Také Michalu Hášovi, který mě v Táboře vychoval. Zkrátka všem , kteří mě v tom, co dělám, podporují a věří mi.