Bez něj by „Aiska“ nevznikla ani nefungovala... Řeč je o jejím hlavním trenérovi Romanu Čechovi...
Jste již druhým rokem ve funkci hlavního trenéra akademie, co tato funkce obnáší?
Snažíme se zajistit nejen kvalitní podmínky pro sportovce, ale pomáhat v rozvoji i trenérům. Zajišťuji odborné přednášky, které pro členy pravidelně pořádáme. Měli jsme v Plzni třeba Mariana Jelínka, výživáře Petra Havlíčka nebo Pavla Provázka – kondičního trenéra olympijského vítěze Lukáše Krpálka. Díky metodě SportMind umožňuji sportovcům a trenérům analyzovat mentální nastavení sportovce, trenérům pomáhám třeba v oblastech kondiční přípravy a vzdělávání. K tomu je navíc dnes všudypřítomná administrativa.
Je toho opravdu hodně, dá se to vůbec v jedné osobě zvládnout?
Zajišťujeme servis pro desítky sportovců i trenérů, z činnosti Akademie profituje spolu s rodiči skoro 250 lidí, takže je to opravdu náročné. Všechny naše služby jsou ale nastaveny na principu spolupráce, takže i v mé oblasti vždy pracuji s tím, kdo je sám proaktivní a má chuť. I tak je to ale občas mazec :-D
V Akademii je 16 sportovních odvětví, je šance všem sportům rozumět v takové míře, aby měly rady nějaký přínos?
Prvotně rozvíjíme člověka, pak sportovce a až nakonec plavce, tenistu, střelce, nebo atleta. Základní myšlenka je ta, že v mládí je nejvyšší možnost růstu v bezpečném kruhu rodiny. Druhý krok je to, že pokud je sportovec třeba v 15 letech takový talent, aby byl zařazený v AIS, tak je vysoce pravděpodobné, že s ním jeho trenér pracuje kvalitně, teprve v třetím stupni je odborná specializace. Zde vím, že máme v Plzeňském kraji mnoho špičkových trenérů, kteří mají skvělé výsledky, a těm není potřeba radit; jde spíše o konzultace, možnost vzdělání a dialogu. Pouze sdílení sportovního know-how může přinést rozvoj a výsledky.
A máme v Plzeňském kraji mladé sportovce, které třeba někdy uvidíme na olympijských hrách?
Olympiáda je absolutní sportovní vrchol, je těžké někoho v 15 nebo 16 letech soudit, zda tam bude jednou soutěžit, nebo ne. Každopádně máme spousty velmi úspěšných talentů, kteří vozí skvělá umístění i z ME, MS juniorských kategorií. Nerad vyzvedávám nějaká jména, protože každý má svoji cestu, konkurenci i možnosti – ale i v posledních dnech a týdnech je řada členů AIS běžně vidět s medailí na krku třeba na ČT Sport, medaile ve velkém přivezli z letní olympiády dětí a mládeže. Takže čtenářům poradím, ať se podívají třeba na web www.ais-pk.cz a sami ať zjistí, kdo zde skvěle hraje tenis, stolní tenis, golf, nebo dělá atletiku, cyklistiku, plave, jezdí na divoké vodě nebo dělá další sporty.
Jak jste se k práci v AIS vlastně dostal?
AIS jsme s Lubošem Koželuhem sami vymysleli a založili. Spojení jeho manažerských schopností a mých zkušeností ze sportu vedly k tomu, že jsme chtěli zabránit neustálému odlivu talentů z Plzně do Prahy. Naštěstí vedení Plzeňského kraje uznalo, že se jedná o smysluplný projekt, a výrazně nám pomáhá.
Jaká je vaše sportovní minulost?
Srdcem jsem stolní tenista, hrál jsem jedenáct let v Německu, i manželka Dana (reprezentantka ČR, 2x účast na olympijských hrách) je stolní tenistka, i v současnosti dělám kondičního trenéra českému národnímu týmu ve stolním tenise. Ale spolupracuji léta i se sportovními střelci Dukly, moderními pětibojaři, golfisty a jezdil jsem po okruhu WTA i s tenistkou Andreou Sestini Hlaváčkovou.