Slalomářka na divoké vodě Antonie Galušková vypráví... o Otavě, exotice, překážkách nebo velkých plánech.
Sušice a Otava je pro mnoho vodáků ráj. Je to také důvod, proč jezdíš slalom na divoké vodě?
Taťka mě přivedl k Otavě a ta se stala prvním místem, kde jsem sedla do lodě. Možná proto, že ta příroda kolem je hezká a voda čistá, jsem u toho zůstala.
Dnes jako reprezentantka jezdíš po celém světě, kde všude už jsi s lodí byla a kde se ti líbí nejvíc?
Každá země je něčím úžasná. Austrálie a Emiráty, kam jezdím za tréninkem, jsou exotické, ale kvůli vedru musíte po tréninku hned na hotel a na užívání máte čas tak jednou týdně v době volna. Ale na Novém Zélandu, kde trénujeme na přírodní vodě a počasí je podobné českému, si často po tréninku ještě vezmeme plastovou loď a jedeme s kamarády řeku plnou několikametrových skoků. Příroda je tam nádherná, myslím, že asi nejhezčí. Ale i na Slovensku, v Itálii nebo ve Francii je spousty krásných míst, kam se ráda vracím.
Cestování je i o poznávání cizích lidí a kultur, jak jsi jazykově vybavená a máš už i zahraniční přátele?
Myslím si, že nejlepší způsob, jak se naučit cizím jazykům, je cestování po světě. Díky vodnímu slalomu jsem poznala spoustu zahraničních kamarádů a naučila se tak i anglicky. Komunita u vody je skvělá a podporuje komunikaci. Samozřejmě velký podíl patří i učitelům na gymnáziu v Sušici.
Vodní slalom je ale i velmi fyzicky náročný sport, jsou někdy dny, kdy ti přijde tvůj sport už příliš náročný?
Letošní zimní příprava byla asi nejtěžší, co jsem kdy zažila. Od půlky prosince jsem byla tři týdny v Emirátech a chvíli nato jsem odletěla na šest neděl do Austrálie. Po posledním soustředění, koncem března ve Francii, mi už tělo nevydrželo a diagnostikovali mi podezření na únavovou zlomeninu ruky. Nemohla jsem měsíc trénovat a vracela se pomalu zpět. Byla jsem ráda, že jsem stihla odjet nominace do reprezentace. V létě je to zas naopak o psychické únavě, protože se připravujeme na MS a ME juniorů, což jsou vrcholy sezony.
Dosáhnout úspěchu na vrcholu sezony chce mnoho sportovců, ale jen někomu se to povede, co si myslíš, že je nejdůležitější vlastnost šampionů?
Šampion musí být určitě připraven po všech stránkách. V mém sportu je také důležitá klidná mysl. Znám spousty soupeřek, které jsou fyzicky mnohem silnější, ale psychicky jsou slabší. Možná tohle je moje silná stránka.
Přesto jsi někdy hlavou v oblacích, a to doslovně, neboť ráda létáš, a dokonce chceš být pilotkou, jak tato záliba a touha vznikla?
Je to sice zvláštní, protože nikdo z rodiny neměl s létáním nic společného, ale na ten moment uvědomění si přesně pamatuji. Od mala jsem chtěla být letuškou a létání mě bavilo. Když jsme někdy před pěti lety vystupovali z letadla, nahlédla jsem do kokpitu a byla si jistá, že chci být pilotkou a vydrželo mi to dodnes.
Takže veliké plány do budoucna. A jaké jsou tvé plány ve sportu a škole na nejbližší období?
Letos bych chtěla obhájit medaile z MSJ a MEJ z předchozích sezon. Přece jenom je to můj poslední rok mezi juniorkami, tak by bylo hezké ho zakončit medailí. A v létě už se třeba ráda trochu připravovala na maturitu, která mě čeká za rok.