V šestnácti letech se začal usazovat na západě Čech a rozhodně toho nelituje. Jan Janoštík si prostředí, trenéry...
... spoluhráče nebo třeba fyzioterapeutku pochvaluje.
V kolika letech jsi začal s badmintonem a co ti na něm učarovalo?
Začal jsem ve 4 letech pod vedením rodičů, kteří byli oba skvělí hráči.
Takže vlastně nebylo na výběr, nebo jsi zkoušel i jiné sporty?
Ano. Jako malý jsem ještě chodil na gymnastiku a plavání, ale nakonec zvítězil badminton.
Nyní jsi kvůli badmintonu šel do Plzně, proč a bylo to dobré rozhodnutí?
Do Plzně jsem šel kvůli tomu, že se zde vybudovalo Národní centrum a díky tomu jsou tady nejlepší podmínky, které může hráč dostat. Takže ano, bylo to dobré rozhodnutí.
Můžeš nám prozradit, jak Národní centrum funguje a jak celý projekt běží?
Z mého pohledu je Národní centrum pro český badminton velkým přínosem a funguje velmi dobře. V tuto chvíli trénujeme ve skupině 7 hráčů pod vedením Josefa Rubáše a Petra Koukala. Máme zde zařízené fyzio, kde se o nás stará Petra Laudová.
Jak jde skloubit škola a sport na takto vysoké úrovni?
Tím, že je distanční výuka, je to o něco lehčí, ale myslím si, že být vrcholový sportovec a k tomu studovat není nemožné. Není to určitě lehké, ale není to nemožné.
Takže bys rád pokračoval ve studiu i na vysoké škole?
Ano, studovat na vysoké škole chci na 100 %.
Vraťme se k badmintonu, jaké máš plány a cíle na letošní sezonu?
Plány na letošní sezonu jsou objet co nejvíce mezinárodních turnajů a opět s rakouským týmem ASV Pressbaum podat co nejlepší výkon v rakouské Bundeslize.
Sport se pomalu vrací k turnajům a soutěžím, jak vnímáš opatření, která teď na turnajích jsou? Nevadí systém bubliny tvému výkonu na kurtu?
Tak je to určitě něco, co si myslím, že nikdo z nás nezažil, nicméně já jsem rád, že turnaje jsou. Myslím si, že to moji hru na kurtu nijak neovlivňuje, jelikož chápu vážnost situace, která ve světě je, a tím pádem se snažím soustředit pouze na svůj výkon, a ne na opatření.
Tím, že jste v Plzni vytvořili silnou tréninkovou skupinu a trénujete ve velké hale, jako se hrají mezinárodní turnaje, tak máte prakticky ideální podmínky. Cítíš to na své hře?
To, že máme ideální podmínky, potvrzuji a určitě mě tato skupina, trenéři a prostředí posunulo výš. Cítím to hlavně na kurtu, že některé věci jsou výrazně lepší než dříve.
Nicméně evropská úroveň je skvělá, co ještě chybí, abyste se třeba vyrovnali Dánům, kteří jsou nejlepší v Evropě?
Myslím si, že nejvíce nám chybí taktická stránka, na které pracujeme s trenérem Josefem Rubášem každý čtvrtek přes videorozbor.
Taktika je důležitá... a co kondice nebo mentální příprava? Často se říká, že „rozhoduje hlava“.
Myslím si, že kondice a mind set hrají taktéž velkou roli. Já jsem dlouho s mentální stránkou bojoval a pořád bojuji, i když je to o hodně lepší. A fyzicky se svou výškou 195 cm jsem schopen na soupeře hlavně ze zadní části kurtu vyvinout nepříjemný tlak a často i skórovat.
K hernímu progresu je potřeba i tým lidí okolo sebe, chtěl bys touto formou někomu poděkovat?
Určitě rodičům, bez kterých bych se možná k badmintonu ani nedostal. A pak musím zmínit trenéry Rubáše a Koukala a celou naši tréninkovou skupinu.