Vyhrát Wimbledon a stát se světovou jedničkou, to jsou sny čtrnáctiletého klatovského tenisty Lukáše Janouška.
Jak jsi se dostal k tenisu, kdy jsi s ním začal a dělal jsi v dětství i jiné sporty?
K tenisu mě přivedl taťka, začal jsem s ním ve třech letech, kdy jsem zároveň začal s ledním hokejem, s kterým jsem ale skončil v deseti letech, abych se mohl naplno věnovat tenisu.
Jsi z Klatov, ale už jsi členem TK Slavia Plzeň, odkud vzešla celá řada skvělých tenisů. Máš nějaký svůj tenisový vzor a jak plánuješ svou další tenisovou cestu?
Ano, mými tenisové vzory jsou John Isner a Roger Federer. Jinak se chci neustále zlepšovat a postupovat na českém i mezinárodním žebříčku, zároveň bych chtěl zkusit uhrát nějaký ten bod i na turnajích ITF.
Nedávno jsi byl na několika turnajích v cizině. Jak se ti na nich vedlo a je to na nich jiné než na turnajích v Česku?
Tak byl jsem v Chorvatsku, kde jsem prohrál ve druhém kole a ve čtyřhře jsme se dostali do čtvrtfinále, v Srbsku jsem ve dvouhře skončil v osmifinále a ve čtyřhře jsme byli ve finále. Ve Slovinsku jsem prohrál už v prvním kole, bohužel. Na mezinárodních turnajích je všechno daleko profesionálnější, všichni moc trénují a dělají i ty věci okolo (strečink, kompenzace), což v Česku není běžné. Na nejvyšších turnajích v Čechách je úroveň srovnatelná.
Kdybys měl popsat svoji hru, tak co jsou tvé silné stránky a kde naopak máš ještě rezervy?
Myslím, že mojí předností jsou podání a forhend, z kterých se snažím útočit. Rezervy bych řekl, že mám díky své výšce s pohybem, který se snažíme zlepšit.
Jak těžké je v tvém věku skloubit vrcholový tenis a školu?
Ano, je to poměrně složité, ale snažím se to zvládat bez individuálního studijního plánu.
Jak často dokážeš při klasické školní docházce trénovat a jak vypadá tvůj tréninkový týden?
V pondělí mám díky Aisce zajištěnou fyzioterapii a regeneraci, v úterý mám dvě hodiny tenisu. Středa je tenis a kondice po hodině, ve čtvrtek jezdím do Plzně na dvě hodiny tenisu. V pátek mám taky dvě hodiny tenis... No a o víkendech jsou turnaje.
Tak náročný program absolvuješ pravděpodobně pro nějaké své sny a cíle. Čeho bys chtěl v tenise dosáhnout?
(úsměv) Být světovou jedničkou a vyhrát Wimbledon!
Takže tenis je pro tebe vším, nebo máš i nějaké jiné koníčky?
Ano, tenis je pro mě vším, ale rád si také zalyžuji nebo zabruslím, když je možnost.
Tvým trenérem je tvůj táta, jak je těžké být pořád spolu, nebo myslíš, že je to spíš výhoda?
Tak občas to je celkem těžké, ale myslím si, že je to hlavně velká výhoda, protože nikdo mě nezná tak dobře jako on.