Pravděpodobně ji čeká nejzvláštnější zimní příprava, co si pamatuje, přesto nezahálí a jde si cílevědomě za svými...
... sny, studuje ČVUT a připravuje se v reprezentaci slalomářů na divoké vodě. Tohle je členka Akademie individuálních sportů Plzeňského kraje Antonie Galušková.
Víme o tobě, že jsi nejen skvělá sportovkyně, ale že máš i velký sen stát se pilotkou. V září jsi nastoupila na ČVUT v Praze, jsi tak zase snu o něco blíž?
Ten sen se mi už splnil. Sice zatím pilotuji „jen“ ultralighta, ale i to je něco neskutečného. Cesta dál bude dlouhá a náročná. Stát se pilotem dopravního letadla není jednoduché jako si jít koupit rohlíky do krámu. Ještě budu muset mít hodně štěstí a získat spoustu vědomostí, abych to dokázala. Za tři roky se mě zeptejte znova, jak se mi daří (smích).
Tak pojďme ke sportu, jak bys zhodnotila letošní sezonu, jak se ti dařilo?
Letošní sezona byla zvláštní, stejně asi jako pro všechny ostatní. Trénovali jsme do konce července, kdy jsou už normálně odjeté juniorské a U23 MS, a teprve tehdy začaly nominační boje. Kvalifikace do seniorského týmu a následnou účast ve finále na ME v Troji beru jako skvělou zkušenost. Na vydřený bronz ze svého prvního ME v kategorii U23 budu také dlouho vzpomínat.
Nyní jsi na soustředění v Polsku, na co se soustředíte a proč jste vybrali zrovna naše severní sousedy?
Obecně převažuje vytrvalost, objemy, posilovna a řádná regenerace. Kvůli zranění ramene, které mě postihlo v říjnu, do tréninku zatím na 100 % nastoupit nemůžu, ale snažím se rozumně dělat to, co mně tělo dovolí. Polsko jsme vybrali, protože místní kanál není zas tak těžký a také je to relativně blízko. Sice tu není o nic tepleji než doma, ale dá se to zvládnout.
Zimní příprava je dlouhá, jak každoroční dlouhé kempy v cizině letos zvládneš v kombinaci se studiem na vysoké škole?
Vzhledem k aktuální situaci se obávám, že zůstaneme doma v Česku. I kdybychom vyrazili na soustředění někam po Evropě, výuku na VŠ máme zatím distančně, takže se to dá s tréninkem skloubit rozumně. Mrzí mě, že jsem se nemohla vidět s novými spolužáky a alespoň v prvním semestru poslouchat přednášky živě, ale nějak jsem si zvykla a je to fajn.
Myslíš, že ani tréninkové kempy v Austrálii nejsou reálné? Kdy naposledy jsi zažila celou přípravu v ČR?
Australani jsou dost striktní. Zatím jsem to moc neřešila, ale myslím, že o něco snazší bude odletět do Emirátů. Celou zimní přípravu v ČR si popravdě ani nepamatuji. Když moje starší ségra Kája jezdila za juniorky či U23, tak už jsem s taťkou jezdila s nimi.
Takže to bude po všech stránkách netradiční rok. Co dobrého tě letos příjemně překvapilo?
Nejvíc mě překvapilo, stejně jako ostatní, že jsem si vybojovala seniorskou reprezentaci. Bojovalo se do poslední vteřiny jízdy… a já na to budu hezky vzpomínat (úsměv).
Vstupem do seniorské reprezentace se asi otvírá cesta k dalšímu z tvých snů, je to tak?
Mým snem je zopakovat letošní nominace, pak se uvidí, co bude dál.
Na čem budeš chtít do příští sezony nejvíce zapracovat?
Budeme určitě chtít zapracovat na fyzičce. Silově nepatřím mezi ty nejsilnější, ale věřím, že to jednou přijde a nějaký ten sval mi možná i naroste (smích).
Dokážeš v této době už říct, jaký bude plán přípravy, nebo se vše bude odvíjet průběžně podle opatření ohledně epidemie?
Bylo by fajn, kdyby se nám podařilo odletět do tepla, ale myslím, že se vše bude přizpůsobovat a měnit podle aktuálních opatření.
Všichni si asi přejeme brzký návrat ke starým časům, je něco, co ti v současnosti opravdu chybí a na co se těšíš, až se situace uklidní?
Chybí mi hodně věcí, ale úplně nejvíc prarodiče, které jsem neviděla ani nepamatuji. Těším se, až se konečně sejdeme a já se u babičky pořádně najím (úsměv).