Současné složité období připravilo ZDEŇKA MRÁZKA o poslední možnost získat titul MČR jako student SG Plzeň, ...
... zároveň řeší školní budoucnost, přesto tenhle judista doslova září optimismem a soustředí se pouze na věci, které může ovlivnit.
Judo a sportovní gymnázium, jak je to těžká kombinace?
Z počátku bylo velmi těžké si na celý ten systém zvyknout. Byl to pro mě obrovský šok, byl jsem zvyklý trénovat 2krát týdně a najednou jsem měl trénovat 9krát za týden. Ale po čase jsem si zvykl a zvládal to celkem v pohodě, a i když byla občas krize, tak se to dalo zvládnout. Řekl bych, že mi studium výrazně usnadnila touha v životě a ve sportu něčeho dosáhnout, věděl jsem, že když budu mít problémy ve škole, nebudu moci dát do tréninku 100 % a to jsem nechtěl.
A jak se kluk ze Strašic vlastně dostane k judu?
To je celkem zajímavá „story“. Jako předškolák jsem byl na pohyb úplně levý, neuměl jsem základní gymnastické cviky, jako byl například kotoul vpřed. Taťka se na mě nevydržel dívat a chtěl mě dát někam, kde by se mnou něco udělali. U nás nic takového nebylo, ale kamarád tátovi poradil, že v Hořovicích je judistický klub, kde mě takové věci naučí a zároveň se dokážu v případě nebezpečí ubránit. Začátky byly těžké, nebavilo mě to, nešlo mi to. Ale po pár letech, kdy jsem začal jezdit na závody, a dokonce získávat medaile, tak mě to bavit začalo. K tomu se přidalo i zvýšené úsilí na trénincích a další úspěchy, navíc jsem v judu poznal spoustu přátel, kteří mi výrazně změnili život. Řekl bych, že taková parta se vidí málokde.
Takže z kluka, co neuměl kotoul, je nyní sportovec, co vozí medaile z republikových soutěží... Jaké jsou další sportovní sny a ambice?
Chci se sportem hlavně bavit, protože bez toho, aniž by člověka něco nebavilo, se nedá dělat nic naplno. Když mě to bude bavit, budu makat na plné pecky, výsledky se dostaví. Samozřejmě vrcholem jarní části sezony mělo být poslední březnový víkend dospělé MČR, na kterém jsem se chtěl prezentovat v té nejlepší formě, mělo být moje poslední jakožto studenta SG Plzeň, tak jsem to chtěl ukončit nějak velkolepě. To se bohužel neuskutečnilo, tak teď jen doufám, že všechno bude zase co nejdříve v pořádku a my na podzim budeme moci normálně závodit.
Současná situace hodně změnila... Je vůbec možné si teď nějak plánovat trénink? A co škola, jaké máš informace ohledně maturity?
Je to teď hodně složité, hlavně ohledně maturit. Je těžké se připravovat, když nevíte, na kdy. Chápu, že se situace vyvíjí ze dne na den, a je těžké říct, jak to bude. Každopádně se snažím připravovat, tak abych zvládl jakoukoliv situaci. Co se týče tréninků, je to taková zvláštní situace. Bohužel momentálně judo trénovat nemůžeme, tak se musíme zaměřit na kondici. Naštěstí mám doma takovou menší posilovnu, za barákem les, takže nějaké velké omezení v přípravě na rozdíl od lidí žijících v centru moc necítím.
Po maturitě, ať už proběhne jakýmkoliv způsobem, plánuješ studovat dál?
Chtěl bych. Dávám si přihlášku na Pedagogickou fakultu ZČU v Plzni, obor tělesná výchova a geografie.
Sám už nyní začínáš pomáhat mladším sportovcům, rozepisuješ tréninky, vytváříš sportovní pomůcky, ... Je tedy poznat, že se v tobě rodí budoucí učitel nebo trenér?
Vypadá to tak (smích). Moc mě to baví, snažím se pomáhat mladším a předávat své zkušenosti. Doufám, že to takhle bude pokračovat dál.
Co bys tedy poradil mladým sportovcům, které teď třeba jejich sport úplně nebaví? Jsi důkazem toho, že pevná vůle je nejdůležitější?
Řekl bych, že ano. Nic není hned, sport je běh na dlouhou trať. Pokud v něm chcete něčeho dosáhnout, chce to vytrvat a výsledky se dostaví. Mladým sportovcům bych poradil, aby si na tom sportu našli to, co je baví, a toho se drželi. Jsou dny, kdy to dře, ale po čase to přinese ovoce, a navíc z toho můžete těžit i v dalším životě.
