Stejně jako sestry jezdí skvěle slalom na divoké vodě a hraje na piano, přesto si jde Bára Galušková svojí cestou.
Jsi z rodiny, kde by snad bylo divné, kdybys dělala jiný sport než slalom na divoké vodě... Byl to vždy jediný sport, nebo jsi dělala i jiné?
Rodiče se snažili, abych dělala více sportů. Ráda plavu, jezdím na kole, lyžích i běžkách. Hodně ráda běhám. Ale závodně jsem jezdila a jezdím jenom slalom na divoké vodě.
A jezdíš skvěle. Je tvojí motivací sestra, která už je juniorskou mistryní světa, nebo máš vlastní cíle a motivace?
Moje sestra mě samozřejmě motivuje, ale jinak mám své vlastní cíle.
Každopádně můžete spolu trénovat a to je asi velká výhoda... Nebo jste čistě individualistky a trénujete zvlášť?
S Tončou trénuji každý den na vodě a snažím se k ní přiblížit. Na klidné vodě už jsem za ní někdy jen kousek, ale na divoké vodě to umí o dost lépe než já. Ale každá posilujeme většinou sama.
Divoká voda je často dost studená, jsi hodně otužilá, nebo je to o sebezapření?
Párkrát do týdne se otužuji na pár minut pod sprchou, nebo někdy s kamarádkou zajdeme k jezeru, případně k řece, kde si na chvíli zaplaveme. Takže ano, jsem otužilá, ale zase nemůžu říct, že když projíždím těžší pasáží tratě, kde voda stříká na všechny strany, tak že je mi to příjemné :-D
Tvůj sport je hodně adrenalinový, je to to, co tě na něm nejvíc baví?
Adrenalin zažívám ve chvílích, kdy mě čeká těžká kombinace anebo když stojím na startu závodu. Na adrenalinu mě baví nejvíce to, že když jsem schopná ho zvládnout, tak je dobrý výsledek. Jak říká taťka, náš sport je hlavně o tom, to zvládnout v hlavě. Nejlepší na mém sportu je to, když mohu být pár týdnů na soustředění, kde jsem s kamarády, kde se brzo ráno vstane a jde se běhat, kde mohu mít dva plnohodnotné tréninky na vodě a zlepšovat se... a navíc pak chodíme na různé výlety a je pořád co dělat.
Žiješ na Šumavě ve zdravé přírodě, ale většina závodů se už jezdí na umělých kanálech, máš raději přírodní vodu, nebo postavené umělé tratě?
Mám radši umělé slalomové tratě, protože na přírodních se musí moc pádlovat :-D
Jak vypadá tvůj tréninkový den nyní v době, kdy jsou zavřené školy?
V situaci, jako je tato, se vše komplikuje, ale trénujeme dál. I když jsou zavřené školy, tak se stále musím učit, ale na tréninky mám víc času. Takže dopoledne většinou stihnu posilovat a odpoledne nasednu na kolo a jedu na druhý trénink, který se koná na přírodní trati v Sušici.
A jak ti jde kombinovat školu a vrcholový sport v běžné době?
Na Gymnázium Sušice, kam chodím, chodily i moje sestry, a tak nikomu moc nevadí, že často jezdím na soustředění, závody a sem tam přijdu o pár minut později kvůli tréninku. Díky ségrám už učitelé znají můj sport. Moji rodiče ale chtějí, abych školu zvládala dobře, a když k tomu mám sport, tak se někdy holt učím až do noci.
Ve vodním slalomu je vrcholem kariéry olympiáda. Je to tvůj největší cíl, nebo spíš sportuješ pro svůj dobrý pocit a výsledky a cíle zatím moc neřešíš?
V tuhle chvíli je mým největším cílem si vyjet juniorskou reprezentaci, ale ráda bych na olympiádě viděla sestry. Já mám k olympiádě ještě hrozně moc daleko, ale doufám, že se k ní jednou přiblížím.
Lodě vám staví táta, jste vlastně rodinný tým... Je to výhoda, nebo někdy přichází i ponorková nálada?
Taťka je zároveň i můj trenér, a tak se nemusím starat o to, co je pro mě v ohledu sportu nejlepší, protože on to ví nejlíp. Ale je pravda, že taťku někdy štvu, protože prý často odmlouvám :-)
Takže to někdy v tréninku není jednoduché... Zůstávají případné neshody z tréninku u vody?
Doma se tréninky moc neřeší. Odmlouvám, jen když mám špatnou náladu, ale taťka mě zná a ví, že za chvíli budu zase poslouchat, navíc říká, že v tomhle jsme všechny stejné :-D
A chtěla bys někomu poděkovat?
Určitě! Bez mamky a taťky bych nejspíš trávila volný čas jen u obrazovek. A pak bych chtěla poděkovat AIS a Plzeňskému kraji, protože to je první opravdový sponzor, co mám, a rodičům to hodně usnadní moje sportování.