Evropský šampionát ve slalomu na divoké vodě do 23 let ukázal, že kajakářka Antonie Galušková září i zraněná.
Trenér a otec Vladislav Galuška:
ME v Krakově skončeno... Historie se opět opakuje.. Historicky prvním velkým juniorským mezinárodním závodem Toničky bylo MSJ v Krakově, kde v 15-ti letech získala bronz v individuální kategorii a po čtyřech letech při svém debutu v kategorii do 23 let, na ME v Krakově opět bronz... Ale před sobotním finále prohlásila větu, kterou si budu dlouho pamatovat. Jestli budu mít náhodou medaili, bude to medaile, která mi nejvíce bolela...
První bronzová medaile z hlídek byla spíše překvapení. Každý čekal od českých holek zlato, neb holky v kvalifikaci skončily pěkně za sebou v rozpětí 70 setin sekundy jako druhá, třetí a čtvrtá a to se blbě poráží... Ale trať byla těžká /stavěl jí olympijský vítěz z Londýna Daniele Molmenti/a na holky se nalepilo celkem 5 doteků ( tj. 10 penalizačních sekund) a nakonec Češky byly rády za třetí místo .
Tonička v kvalifikaci skončila třetí a už věděla, že se nejlepší evropské holky U23 dají poškádlit. V semifinále na mezičase vedla a pak to přišlo. Před třináctou brankou se jí zabalila vlna, zasekla ji loď v bočním posuvu a ona se začala převracet... Zachraňovacím záběrem dostala pravou ruku do takové neobvyklé pozice za tělem, že se ji povytáhlo rameno z kloubu. Ale naštěstí zase sedlo zpět..... Do cíle už dojela se sebezapřením a s pláčem někde až na sedmém místě.
Fyzioterapeutka, nenašla naštěstí nic fatálního, ale nadšeně se pro Toničky finálovou jízdu netvářila a netvářil se nijak nadšeně ani šéf výpravy Jirka Prskavec.../co si budeme povídat, něco podobného se ten samý den stalo jedné německé juniorce a finále už nejela../ Kdyby před sebou prý Tonička měla jízd více, zakážou jí prý sednout na vodu hned. Ale Tonička si stála za tím, až ať s ní něco zkusí udělat a ona že před finálem sedne na vodu, ruku zatíží a buď to půjde a nebo ne.. Pofoukali bebí, omotali rameno tejpama, dali jí nějaký elixír proti bolesti, rady jak se chovat a kam až s rukou může pohybovat... A pak šla před startem na vodu a vylezla s tím, že to finále zkusí. Prošla trať s Michalem, spolu jsme vymýšleli, jak na trati co nejvíce ušetřit pravou ruku.
Ten, kdo to věděl, čekal a přál si, aby Tonička dojela do cíle. Finále jela fantasticky... Nemohla si dovolit nic extra silového a tak jela hlavou... Škoda, že na velkém válci před 8.brankou nechala několik sekund, jinak by ten výsledek byl možná ještě třpytivější. Ale tam na odraz potřebovala právě pravou ruku a jít s ní za tělo. A pak ještě ztráta u branky č.17. Ale v té době si říkala, že už si nepřeje nic jiného, než být v cíli.
Němce Eleně Apelové, která byla loni na seniorském MS v desítce,vše vyšlo absolutně perfektně a vyhrála. Polka Klaudia Zwolinská je domácí holka, kdysi nejlepší světová juniorka, také schopná jezdit v seniorkách do desítky, byla druhá... Amálka Hilgertová, loňská mistryně světa této kategorie, si jednou plácla a tím pustila Toničku před sebe s tím, že musela skousnout bramborovou medaili. Ale to je sport... Holky si v sobotu večer spolu daly něco na povzbuzení nálady a už se těší na společnou zimní přípravu, protože je pravděpodobné, že právě s Amálkou Hilgertovou bude Tonička přes zimu v Praze často trénovat pod vedením Michala.