Jak Helena Sommerová viděla svoje první mistrovství Evropy kadetů a juniorů? Co plánuje na sezónu 2018/19?
MEJ je obrovská akce a tím, že se koná v létě na přelomu sezóny, kdy nejsou turnaje dospělých, tak přitahuje i velkou pozornost. Jak jsi se podle tebe vypořádala s prvním startem na této akci?
Začaly jsme soutěží družstev, zde byla nervozita velká, ale s Lindou Záděrovou jsme dobré kamarádky, což hodně pomohlo. Bohužel se nám nepovedlo postoupit mezi nejlepších 8 týmů, ale obě můžeme startovat i příští rok. Evropa bude doma, tak se pokusíme o medaili. V jednotlivcích se mi dařilo dobře, prošla jsem celou kvalifikací a v hlavní soutěži se dostala až na dělené 17. místo.
Léto je pro mladé stolní tenisty náročné období, jak jsi trávila jeho zbytek?
Bohužel jsem po MEJ musela mít zdravotní pauzu, protože jsem měla na chodidle bradavice a už s tím nešlo hrát. V půlce srpna jsem odehrála turnaj v rámci Junior Joola Satelite Tour, který jsem vyhrála, a pak jsem se věnovala přípravě na další sezónu.
Tu jsi zahájila výhrou na prvním bodovacím turnaji v Praze, gratulujeme. Jaká bude ta letošní sezóna?
Náročná (smích). Budu hrát bodovací turnaje, řadu mezinárodních turnajů no a také nastoupím v extralize zen, kde mi Dana Čechová vyjednala možnost startu za MSK Břeclav. A červenci je v Ostravě ME kadetů a juniorů.
Nastupovat ve 13 letech v extralize žen, to je velká výzva, není to až příliš brzy?
Budu hrát za silný tým, kde hrají Dana Čechová a Karin Adámková, což jsou naše reprezentantky, hraje tam také skvělá a zkušená Maďarka Ellö, tak se budu od nich moct učit, no a doufám, že je to spíš tak na zkušenou a nikdo žádné zázraky nečeká (smích).
Budeme ti fandit a věříme, že se ti sezóna podaří a v Ostravě se ti v červenci bude na krku třeba blýskat medaile.
Děkuji moc, budu se snažit pro to udělat vše, co mohu. Zároveň bych chtěla poděkovat všem, hlavně tátovi, co mi pomáhají, protože to vůbec není jednoduché.
My coby Akademie individuálních sportů Plzeňského kraje za Helenku dodáváme, že opravdu ona, vzhledem ke své výjimečnosti, musí během roku za tréninkem a turnaji nacestovat velké desítky tisíc kilometrů, což v jejím věku opravdu není snadné. Akademie individuálních sportů Plzeňského kraje se snaží i Helence v tréninkovém procesu co nejvíce pomáhat.